Humanistické hnutí je seskupení lidí, kteří uskutečňují návrhy Nového neboli Univerzalistického Humanismu. Tyto návrhy v jejich nejširším smyslu lze najít v Dokumentu Humanistického hnutí.
Tento myšlenkový proud reprezentovaný v díle Sila a v pracích různých autorů, které inspiroval, zároveň zahrnuje určitou citlivost a způsob života, získává konkrétní podobu v mnoha oblastech lidského snažení a dává vzniknout různým organizacím a akčním frontám; všechny se zabývají specifickými oblastmi se společným cílem: Polidštit Zemi. Spojuje je metoda aktivního nenásilí a návrh osobní změny jako prostředku společenské proměny.
Humanistické hnutí vzniklo 4. května 1969 prvním veřejným projevem svého zakladatele, Sila, známým jako Uzdravení od utrpení, proneseným v Punta de Vacas, odlehlém místě v Andách blízko hranic Argentiny a Chile.
Humanistické hnutí není institucí, přestože dalo a dává vzniknout mnoha skupinám a organizacím.
Organismy, které dosud vznikly z Humanistického hnutí, jsou Humanistická strana, Komunita pro lidský rozvoj, Convergence of Cultures, Svět bez válek a násilí a Světové centrum humanistických studií.
Přestože tyto organismy mají specifickou organizační strukturu, která jim umožňuje uskutečňovat jejich aktivity, Humanistické hnutí jako takové nemá žádný typ organizace a představuje rámec sblížení a vzájemné výměny názorů a zkušeností členů různých organismů.
Aktivity rozvíjené těmi, kteří jsou činní v rámci Humanistického hnutí, závisejí na jejich svobodné iniciativě.
Mezi oficiální materiály Humanistického hnutí patří:
Úryvek ze Silova projevu ze 4. ledna 1998 na stadionu Obras Sanitarias v argentinském Buenos Aires.
... "Čím je dnes Humanistické hnutí? Možná úkrytem před celkovou krizí systému, ve kterém žijeme? Kritikou světa, který je každým dnem odlidštěnější? Novým jazykem a novým modelem, novou interpretací světa a novou krajinou? Představuje ideologický nebo politický směr, novou estetiku, novou stupnici hodnot? Je novou spiritualitou předurčenou k záchraně subjektivity a různorodost skrze konkrétní činy? Možná je Hnutí výrazem boje za nemajetné, opuštěné a pronásledované? Nebo je projevem těch, kteří cítí obludnost systému, v němž všichni lidé nemají stejná práva a stejné možnosti?
Hnutí je toto všechno a ještě mnohem víc. Je to praktické vyjádření ideálu polidštění Země a snahy přiblížit se Celosvětovému lidskému národu. Je to semínko nové kultury v této civilizaci, která se postupně stává celoplanetární a která bude muset změnit směr, kterým se ubírá, přijmout a ocenit rozmanitost a zaručit rovná práva a stejné příležitosti všem lidem, a tím i důstojnost, kterou si každý zaslouží už kvůli prostému faktu, že se narodil.
Humanistické hnutí je viditelným projevem hlubokých změn, k nimž dochází uvnitř člověka a které představují historii jako takovou: tragickou, znepokojující, ale vždy rostoucí. Je to slabý hlas, který předznamenává to, co přichází a překonává lidskou bytost, jak ji známe. Je to báseň a pestrobarevná duha. Je to David stojící proti nestydatému Goliášovi. Je to jemnost vody proti tvrdosti skály. Je to síla slabého: paradox a Osud.
Mí přátelé, i když hned nedosáhneme výsledků, ve které jsme doufali, toto semínko existuje už nyní a čeká na příchod doby, která se blíží.
Pro všechny, od srdce k srdci, vroucí touha po této blížící se společenské změně a naděje na tuto tichou proměnu, která – přes všechna nutkání, přes všechnu netrpělivost, přes všechny násilné cíle, přes všechnu vinu a pocity prohry – již nyní sídlí v niterné hloubce mnoha humanistů."
Silo - www.silo.net